ZAČÍT SPOLU

Seznámení s programem „Začít spolu“ a jeho principy

Začít spolu je vzdělávací program s důrazem na individuální přístup k dítěti a na partnerství školy, rodiny a komunity v oblasti výchovy a vzdělávání (v ČR od roku 1994).

Práce v programu Začít spolu je organizována formou center aktivit. Třída je rozčleněná do center aktivit, která jsou různě tematicky zaměřená a vybavená. (V naší třídě jsou centra SVĚT, ČTENÍ, PSANÍ, MATEMATIKA, UMĚNÍ, JAZYKOVÁ PRAVIDLA - děti si během dvou týdnů všechna centra postupně prostřídají).

Centra stimulují děti k aktivitě, hře, práci. V centrech aktivit se děti učí přímou zkušeností, mají zde dostatek prostoru pro hru, experimentování, manipulaci a práci s netradičním materiálem. Centra poskytují prostor pro práci individuální, skupinovou, ale vytvářejí i prostor pro učení činnostní. V takto uspořádaném prostředí přechází aktivita z vyučujících na žáky a žákyně.

Zadání práce v centrech se děje formou pracovních listů s pokyny. Jde o didaktickou pomůcku, připravenou pro tematický celek, projekt nebo i jednotlivé učební činnosti ve formě několika zadání – úkolů, otázek či informací na předtištěných listech papíru. Práce s pracovními listy vede žáky/ně k aktivnímu a osobnímu přístupu k učivu. Pracovní listy tvoří základ žákovských portfolií.

Vzdělávací program Začít spolu upřednostňuje projektové vyučování, řešení zadaných úkolů v projektu a v určitých problémových situacích, tedy takový způsob organizace výuky a učení, v němž žáci a žákyně pracují obvykle v týmech a po delší čas řeší komplexní zadání vedoucí k reálnému výsledku. Učící se žáci/kyně pracují v malých kooperativních skupinkách, v nichž dochází k bohatým sociálním interakcím vedoucím k učení. Žáci/kyně jsou vedeni k tomu, aby si dokázali rozdělit sociální role, naplánovali si činnosti, rozdělili mezi sebou úkoly, naučili se spolupracovat, kontrolovat jeden druhého, řešit konflikty, spojovat dílčí výsledky do většího celku, hodnotit práci svoji, ale i ostatních. Takový přístup lze shrnout pod názvem kooperativní učení.

Jednou z technik, které využíváme k vybudování lepšího ovzduší ve třídě a k vytvoření důvěry mezi žáky/němi a učitelem/kou, je tzv. komunitní kruh. Jde o techniku, kterou lze využít k průběžnému mapování nebo pročištění problémů, k tréninku komunikace, naslouchání, čtení, navození určitého tématu apod.

V závěrečném kruhu, který je na konci dne a necháváme mu dostatečný prostor, žáci/kyně hodnotí svoji práci, mohou zmínit, kdo jim v práci pomáhal, kdo je naopak rušil, čemu nerozumí, kde chybovali, na co si budou dávat příště pozor oni sami, ale i ostatní, se kterými pracovali ve skupině, je zde samozřejmě prostor pro poděkování.